Jaké změny nastávají s nástupem dětí do školy?

Také máte doma prvňáčka a přemýšlíte nad tím, jaké změny tato nová situace přinese nejen pro něj, ale i pro celou vaší rodinu?

Prvořadá je vaše pomoc

Pro každé dítě je učení nová dovednost, kterou se musí naučit. Má před sebou celou řadu nových překážek v podobě nového kolektivu, nové paní učitelky a nových povinností. Je potřeba jim s těmito novými skutečnostmi pomoci. Každé dítě si musí najít svůj způsob učení. Někomu to jde snáze, někomu pomaleji. Zkuste jim nabídnout různé možnosti, které jim pomůžete vyzkoušet. Prvňáček si ještě neumí vhodně zorganizovat čas, tak aby stihl nejen si hrát, ale také splnit všechny úkoly a povinnosti, které se školní docházkou souvisejí. Zkuste společně sestavit režim dne, v němž bude čas nejen na povinnosti, ale také zábavu.

Zajímejte se o dění ve škole

Velké množství věcí, které se ve škole dítě musí naučit, jej nebaví nebo nezajímá. O to hůře se na ně soustředí a učení je pak neefektivní. Projevte zájem o to, co se děti učí. Zkuste si s nimi opakovat to, co se zrovna naučili, povídejte si o učební látce a dění ve škole. Můžete spolu třeba soutěžit v tom, kdo si lépe co pamatuje.

Důležitý je i odpočinek

Nejen povinnosti, ale i odpočinek je velmi důležitý. Nezapomínejte na to při tvorbě denního režimu. Každé díte se potřebuje odreagovat od školních povinností svým způsobem. Dopřejte mu tedy nějaký čas pro jeho zájmy a záliby.

Tipy na závěr

Povzbuzujte děti ve školních aktivitách, podporujte jejich zdravou sebedůvěru.
Odměna je pouze za správné chování.
Vždy dodržujte slovo a to i když třeba dítěti něco zakážete.
Než něco řeknete, nejprve si rozmyslete, co a jakým způsobem.
Děti potřebují vědět, co od nich očekáváte vy, ale také co mohou očekávat od vás.
Buďte předvídaví, předem stanovte jasná pravidla, nepodporujte dětské zlozvyky.
Pokud chcete potrestat, volte trest úměrný prohřešku a takový, který můžete splnit a dodržet.
Připravte dětem pozitivní a pohodové domácí prostředí.

Květen 20, 2019Červenec 15, 2019

Alternativní výukové metody podporují dětskou kreativitu

Tyto výukové metody se začaly rozvíjet s rozvojem alternativního školství. Žákům nabízejí odklon od klasického vzdělávacího systému. Odlišnost se může projevovat ve specifickém obsahu vzdělávání, v organizaci a metodách výuky nebo v hodnocení vzdělávacích výsledků žáků. Některé druhy alternativních metod mohou být velmi efektivní, jiné jsou naopak méně efektivní. Vždy záleží na tom, jakým způsobem budou využívány a jakou formou se dětem podají.

Důležité rysy alternativních forem výuky

Alternativní formy výuky mají za cíl podpořit vlastní poznávací činnosti žáků, mezi něž patří aktivita, tvořivost, kreativita a především samostatnost v rozhodování. Objevuje se celá řada tendencí, díky kterým lze tyto procesy podporovat.

Pozitivní přístup – Veškeré použité metody by měly směřovat k tomu, aby žák podal maximální výkon, jež mu zároveň přinese dobrý pocit. Důležité je podporovat jeho sebedůvěru. Velký význam zde hraje pochvala, i za malé úspěchy, a pozitivní pracovní atmosféra.
Individualizace vlastní činnosti žáka – Veškeré žákovské činnosti jsou realizovány s ohledem na různé temperamenty dětí, různé používání celé řady učebních stylů, různorodé pracovní tempo žáků, různé úrovně znalostí, zkušeností, schopností a dovedností. Dětem jsou nabízeny různé možnosti činností, mezi něž patří dialog, diskuse, problémové úlohy, tvorba projektů a další.
Variabilita – Žákům je umožněno využívat různé postupy, které vedou k požadovaným výsledkům plánované činnosti.
Spolupráce – Žáci pracují formou spolupráce a to bez soupeření. Jedná se o formu pomoci, rady, ale i obhajoby vlastního názoru. Díky tomu dochází k podpoře empatie a pomoci slabším.
Zdravotní hledisko – Veškeré metody by měly brát ohled na zdravý životní styl a měly by v dětech podporovat odpovědnost za vlastní zdravotní stav.

Vytvořil Robert alias Boby Kozák © 2017-2023

Květen 14, 2019Říjen 26, 2019

Také máte doma hyperaktivní dítě?

Také máte doma malého neposedu a přemýšlíte nad tím, zda z toho vyroste, či nikoli? Odlišit, zda je dítě živější nebo se jedná o klinickým syndrom, může jen odborné vyšetření. Diagnostika se provádí převážně mezi 4. a 6. rokem dítěte, dříve je rozpoznání poruchy velmi obtížné. Pokud vašemu dítěti bude diagnostikována porucha chování nebo její projevy, ještě to neznamená, že má nižší IQ, dokonce může v některé oblasti lidské činnosti vynikat.

Jak se hyperaktivita projevuje?

Dítě je celkově neklidné, nevydrží chvíli v klidu na jednom místě, neustále se pohybuje, je hlučné, jedná impulzivně. Často nejprve jedná a teprve pak přemýšlí nad důsledky svých činů. Většinou si neuvědomuje nebezpečí, které může z jeho jednání vyplynout. Projevuje se u něj roztržitost, své věci často někde zapomíná, ztrácí. Nevydrží se delší dobu soustředit na jednu činnost. Problémy se většinou stupňují s nástupem do školy. Dítě je sice bystré, ale mnohdy se objevují výchovné obtíže, dítě je obtížně zvladatelné v oblasti výchovy.

Jaký je vhodný přístup?

Práce s dítětem je velmi náročná a to jak doma, tak i ve škole. Vyžaduje velkou dávku trpělivosti. Při jakýchkoli činnostech je potřeba dělat přestávky, činnosti po chvilkách měnit, střídat pohybové aktivity s aktivitami klidovými. Je potřeba posilovat jeho sebevědomí, chválit jej za každý, byť i jen malý, úspěch. Na prvním místě jsou trpělivost, důslednost a jednotné vedení. Dítě také potřebuje pevný řád, který je mu sdělen jasným a zřetelným způsobem. Všechna pravidla je potřeba jasně vymezit a důsledně kontrolovat jejich dodržování. Za prohřešek by měl následovat přiměřený trest, jež je potřeba dodržet.

Velmi důležitá je spolupráce rodiny a školy. Velkou pomoc poskytuje pedagogicko-psychologická poradna či další odborníci. I blízké okolí by mělo být s tímto problémem seznámeno.